Orchideje napadá relativně málo škůdců nejčastěji však štítěnky , červce, mšice. Velké potíže jsou s červci a štítenkami, popřípadě puklicemi. Svilušky červce a štítěnky nikdy nestírejte , protože pod štítky jsou larvy a vajíčka . Rozetřením je pouze rozprostřete po listech. Ochrana může být nasazením dravého roztoče(Biologický boj je nejčistší a vysoce účinný) nebo chemickým postřikem .
Sviluška chmelová-Tetranychus urticae.
Příznaky-
Listy jsou oslabeny , pokud se objeví žlutá mozaika na listech , dochází ke žloutnutí listů ,předčasnému opadu a celá rostlina bývá pokryta jemnými pavučinami.
Škodlivý činitel-
Sviluška chmelová , drobný živočich velikosti sotva 1mm. S 8 nožičkami žlutozelené barvy s černými skvrnami. Na podzim může být i oranžovočerné barvy. Nejrozšířenějším druhem je sviluška chmelová-Tetranychus urticae.
Co mají rády, vývoj a šíření --svilušky vyžadují sucho a teplo. Čím je vyšší teplota, tím je jejich vývoj rychlejší. Optimální teplota je nad 20 °C a vlhkost vzduchu nižší než 70 %.
(Ultracid, Confidor)je třeba opakovat 3-4x v rozmezí asi 10 dnů.
Červci
Příznaky.
Objeví se bílé chmýřovité útvary na listech a v úžlabí listu . Napadené rostliny jsou lepkavé od medovice(exkrementy) a bývají pokryté černí. Škůdci také mohou napadnout kořenový systém rostlin. Červci mají tělíčko kryté bílými
voskovými výpotky.
Škodlivý činitel.
Různé druhy červců např.Pseudococcus a Planococcus. Je to měkký hmyz, šedobílé barvy,bez křídel,délka 5mm. Na těle mají často bílá vlákna voskové konzistence.
Příklad ošetření text v plném rozsahu zkušenost kterou mě poslal Lubelan Bohuslav(Děkuji)
Doniesol som si ich ani neviem odkiaľ. Keď som ich objavil boli už na 3orchidkách. Najprv som skúšal mechanický zber ale tie potvory sa tak množili, že nebola šanca. Potom som ich skúšal utierať jarovou vodou, ale ani to nemalo nejaký výrazný účinok. Nakoniec som zistil, že na ne účinkujú dva prípravky Sumithion Super a Mospilan. Obidva sú systémové insekticídy to znamená, že okrem postreku sa môžu rastlina aj poliať. Insekticíd sa dostane do tkaniva rastliny a tá sa stane pre škodcu jedovatou. Zohnal som Mospilan a orchidky som postriekal aj popolieval. Už na druhý deň bolo vidieť výsledky.
Mšice
Příznaky
Listy bývají lepkavé od medovice(exkrementy mšic) Listy se pokrývají černěmi. Objevují se také puchýřky.
Škodlivý činitel.
Mšice (listové-Aphididae) Které se shromažďují na spodní straně listu , mohou být i v květu kde sají rostliné štávy .Některé druhy(Pemphigidae) mohou také napadnout kořenový systém. Mšice dosahují 5mm. délky , jsou okřídlené i neokřídlené) Barvy- hnědé,růžové,šedé nebo také černé. Mšice bývají také přenašeči virových chorob.
Molice
Příznaky
Listy bývají lepkavé od medovice (výlučky molic)a jsou pokryty černí. Pokud jsou molice vyrušeny ihned odlétají z listu.
Škodlivý činitel
Molice je to aktivní hmyz bílé barvy , délky 2mm. molice odpočívají na spodní straně mladých listu . Mladé nymfy ,které jsou podobné šupinám jsou nepohyblivé , bílo zelené barvy, bývají oválného nebo zploštělého tvaru a po jejich odumření jsou černé barvy. Nejrozšířenější je druh molice skleníkové- Trialeurodec vaporariorum .
Smutnice
Z dvoukřídlého hmyzu poškozují podzemní části mladých rostlin a semenáčků bělavé larvy smutnic. Dospělé smutnice jsou černé komárkovité mušky asi 3mm. velké , které často lezou po substrátu a poletují kolem.
Pomáhají –Lepové desky nebo jestli je to možné snížení zálivky .
Puklicovití
Příznaky
Listy jsou zalepeny medovicí (exkrementy) a jsou pokryty černěmi. Rostliny rostou pomaleji .Na napadených částech se objevují bílé štítky ve kterých jsou vajíčka.
Škodlivý činitel
Puklicovití- nař. puklice oranžovníková –Coccus hesperidum, štítěnka čárkovaná Lepidosaphes ulmi a Pulvinaria regalis. Larvy mají žlutou , hnědou, tmavě šedou nebo bílou barvu. Dosahují délky 6mm. Jsou zploštělé nebo vyvýšené . Vyskytují se na spodní straně listu.
Slimáci a hlemýždi
Příznaky
Dírky v listech i ve stoncích , které mohou splývat. Škůdce zanechává na povrchu listu a půdy stříbřitou slizovitou stopu.
Škodlivý činitel .
Slimáci např. Milax, Arion. Hlemýždi např. Helix a Spersa. Jsou to měkkýši se slizovým tělem. Škodí v noci , anebo po dešti. Ožírají v noci zejména květy , mladé rostliny a výhony. Je jich více druhů. Z hlemýžďovitých škodí zejména menší druhy s ulitou , zavlečené do kultůry s organickým substrátem (rašeliníkem)
Lalokonosec rýhovaný
Příznaky
Zoubkované požerky okraje listů.
Škodlivý činitel
Dospělí brouci lalokonosce rýhovaného -Otiorrhynchus sulcatus jsou brouci šedočerné barvy. Délka 9mm. s krátkým noscem a párem ohnutých tykadel. Škodí v noci , přes den se ukrývají.
Mnohonožky
Příznaky
Požerky listů.
Škodlivý činitel
Mnohonožky např. Blaniulus a Brachydesmus jsou živočichové černé, šedé , hnědé ,nebo smetanově bílé barvy žijí v půdě. Mají tvrdá článkovaná těla se dvěma páry nohou na jednom článku. Jen pro zajímavost-stonožky které zařazujeme mezi užitečné predátory ,mají jen po jednom páru nohou na každém článku.
Mnohonožky mohou být do substrátu zavlečeny mechem.
Roztočíci
Tetranychiadae- objevují se v kulturách s trvale nízkou relativní vlhkostí vzduchu. Žijí na rubu listu ,který poškuzují sáním . pokud rostliny neošetříme ,dokáží se v krátké době silně rozmnožit.
Řád Thysanoptera (třásnokřídlí) Třásněnka
Drobný a štíhlý hmyz o velikosti 0,5 až 5 (nejčastěji 1 až 2) mm. Zbarvení žlutavé až černé. Hlava hypognátní (čelo umístěno vespodu), ústní ústrojí bodavě sací. Složené oči obvykle značně veliké, u okřídlených druhů též jednoduchá očka. Tykadla krátká, 6 až 10článková. Hruď tvoří poměrně velká, volně pohyblivá předohruď a srostlá středo- a zadohruď. Dva páry velmi jemných třásnitých křidélek, která někdy zakrňují anebo zcela schází. Žilnatina velmi jednoduchá (nanejvýše 1 nebo 2 podélné žilky). Nohy kráčivé, většinou krátké, homonomní. Chodidla 2článková s druhým (tj. koncovým) článkem opatřeným velkým váčkem (pulvillus), který je pozměněné arolium (odtud též název puchýřnatky). Zadeček je 10článkový, celou šíří přisedlý na hruď a u samiček často zakončený kladélkem.
Třásněnky jsou v podstatě teplomilný a dosti vlhkomilný hmyz, žijící převážně skrytě. Většinou jsou býložravé (živící se sáním rostlinných šťáv), méně často dravé. Zavlečené druhy sají i na rostlinách ve sklenících a v bytech. Zoofágní druhy vysávají roztoče, mšice, mery, mladší instary housenek motýlů aj. Je u nich znám i kanibalismus. Některé druhy patří k významným škůdcům kulturních rostlin. Člověku škodí i nepřímo, tj. přenášením virových a jiných chorob.
Chvostoskoci (Collembola)
Chvostoskoci patří mezi drobné bezkřídlé živočichy. Jejich tělo je dlouhé 0,25-10 mm s tykadly, která jsou sídlem mnoha orgánů, nemají oči. Kusadla dobře vyvinuta jen u druhů ukusujících potravu, slabě u druhů sajících potravu Charakteristickým znakem je skákací vidlice, která je v klidu přiložena k břišní straně těla.
Jsou kosmopolitní, v 1m krychlovém půdy žije kolem 400 000 jedinců. Ve střední Evropě žije asi 300 druhů. Společně s pancířníky tvoří nejvýznamnější součást půdní mezofauny a hrají zásadní roli při procesu mineralizace a humifikace půdy. Žijí téměř všude ve vlhkém prostředí. Jsou jednou z nejvýznamnějších složek půdní zvířeny (edafonu). Pro rostliny jsou neškodní a jediný problémem - nevypadá moc esteticky. Zbavit tak se jich dá snížením zálivky nebo prolitím slabým roztokem hypermanganu.
Přezimují larvy 1. a 2. vzrůstového stupně nebo samičky na kořenech jabloní i na kmenech ve štěrbinách borky. Na jaře vylézají po kmenech do korun stromů. Usazují se na větvích a počínají sát. Sají na dřevnatých částech stromů, na kmenech, větvích i kořenech, výjimečně na letorostech. Na starém dřevě sají zpravidla na kalusovém pletivu vytvořeném nad různými ranami. Množí se jen parthenogeneticky a tvoří velké kolonie. Do roka se vyvine až 10 pokolení. Od června se okřídlené samičky rozlétají a jsou roznášeny větrem na další stromy.
