1-Paph. Actaeus.
Dobře rostoucí forma s dlouhými, poměrně úzkými, jednobarevnými a svěže zelenými listy, měřícími 25x3cm. Středně velké květy na rovných stoncích mají bělavý skvrnitý horní sepal a okrově nazelenalé petaly a pysk. Květenství XI-I. Chladnější podmínky.
Foto
2-Paph. Aladin
Nepříliš vzrůstný hybrid s tmavě zelenými 20cm dlouhými a 4,5cm širokými listy s nejasnou kresbou. Růžové květy s vejčitým pyskem jsou na středně dlouhých vzpřímených stoncích. Měří 8-10cm. Květenství –zimní a jarní měsíce. Pro růžovou barvu květů, ovlivněnou jedním z rodičů (Paph. delenati), atraktivní a oblíbená forma. Růst a odnožování je slabší a totéž platí i o produkci květů. Pěstuje se v temperovaných podmínkách.
Foto
3-Paph. Aureum
Vzhledem se podobá vzrůstné formě Paph.Lathamianum. Listy jsou dost dlouhé a jednobarevně zelené. Poměrně velké květy mají bílý horní sepal, zdobený tmavým středním pruhem, rozpadávajícím se někdy na skvrny, a okrové petaly a pysk. Jsou nesené poměrně měkkými stonky. Dobře rostoucí a v zimě vykvétající kříženec, vyžadující temperované až chladné podmínky.
4-Paph. Casablanca
Listové růžice jsou kompaktní v důsledku poměrně krátkých a širokých listů, měřících 13-18x 5-5,5cm. Květy jsou středně velké, dosti pravidelně okrouhlé, s široce rozprostřeným horním sepalem, nesené poměrně krátkými, rovnými stonky. Květ je leskle hnědočervený až hnědopurpurový s nejasnými pruhy na horním sepalu, kde v základu prosvítá světlejší až nazelenalé zbarvení. Celkově se podobá Paph. Sant Albans, na rozdíl od něho je však velmi produktivní v květu. V zahraničí je to i přes krátké stonky velmi oblíbený hybrid na řez, vykvétající v podzimních a zimních měsících. Vyžaduje temperované podmínky.
Foto
5-Paph. Clair de Lune
Habitem se podobá Paph.Maudiae, se kterým bývá i zaměňován. Listy jsou však delší a širší, poněkud světlejší a růst je bujnější. Květy jsou zbarvené rovněž podobně, horní sepal je však štíhlejší a drobné bradavky pokrývají celou plochu petalů. Oproti Paph.Maudiae produkuje podstatně méně květů a přitom rostliny zabírají více místa. Vykvétají nepravidelně, nejčastěji v letních a podzimních měsících. Vyžaduje teplomilné podmínky.
Foto
6-Paph. Dauthieri
Tento často pěstovaný hybrid má rodiče jako Paph. Harrisianum, pouze v obráceném pořadí. Podle nomenklatorických zásad je tedy jeho název neplatný a je pouze synonymem Paph.Harrisianum. Vzhled, ale hlavně užitkové vlastnosti jsou odlišné. Listy jsou kratší a užší, sivěji zelené s ostřejší kresbou. Květy jsou prakticky stejné jako u opačného křížení, nesou je však poněkud kratší stonky. Pro pěstitele je Paph.Dauthieri nepříliš cenný, protože poměrně špatně vykvétá a rostliny vytvářejí mnoho sterilních růžic.
7-Paph. F.C.Puddle
Robustní střevíčník s 20-25 cm dlouhými a 6 cm širokými tuhými listy bez kresby. Menší až středně velké květy jsou poměrně uzavřeného obrysu, bílé, pouze s jemným tečkováním ve středu. Jsou nesené silnými, vzpřímenými, středně dlouhými stonky. Paph. F.C.Puddle vykvétá během celého roku a nejlépe prospívá v temperovaných podmínkách. Patří do skupiny velmi oblíbených hybridů, jako jsou Paph. Albion, Ano puddle apod. s podílem druhů Paph.niveum,bellatulum a albinistických forem Paph. insignie.
Foto
8-Paph.Harrisianum
Vzrůstný střevíčník s dosti širokými, svěže zelenými mramorovanými listy. Poměrně velké květy mají protáhlý, obvykle poněkud spirálovitě zkroucený horní sepal, zbarvený leskle hnědavě s nádechem fialovo červené barvy nejasnými tmavšími podélnými pruhy. Petaly a labelum jsou zbarvené světleji. Stonky jsou středně dlouhé a nepříliš pevné. Doba květu je nepravidelná, rostliny vykvétají nejvíce na podzim. Oblíbený primární hybrid, dobře prosperující v temperovaných podmínkách.
Foto Foto
9-Paph. Hera(syn.:P.Adrastus)
Habitem a květy se podobá nejlepším vzrůstným a bujným formám P.insigne. Listy jsou jednobarevné zelené, značně dlouhé, měřící 25-30x5cm. Horní sepal je poměrně úzký, s velkými skvrnami a bílým lemem. Petaly a pysk jsou nazelenalé okrové. Květy jsou nesené delšími, avšak nepříliš pevnými stonky. Nakvétá v zimních měsících. Paph. Hera je vzrůstný, dobře vykvétající hybrid, prospívající v temperovaných až chladných sklenících.
10-Paph. King Arthur
Poměrně slabě rostoucí hybrid s tmavě zelenými, nejasně mramorovanými, 25 cm dlouhými a 4-5cm širokými listy. Dosti velké květy mají štíhle oválný horní sepal a jsou neseny poměrně dlouhými, ale u většiny forem málo pevnými stonky. Barva květů je leskle hnědočervená s purpurovým nádechem. Okraj horního sepalu je světlejší a předchází až do bělavého ovroubení. Paph.King Artur je velmi oblíbený, výrazně zbarvený a dosti variabilní hybrid temperovaných skleníků. Nárůst je pomalejší. V porostu ostatních hybridů hnědnutím listových špiček signalizuje nedostatek vápna v substrátu.
Foto
11-Paph. Lathamianum.
Poměrně dlouhé a úzké listy bez kresby měří 20x3-5cm. Květy s bílým horním sepalem, ozdobeným uprostřed červenohnědým pruhem a leskle olivově zelenohnědými petaly a pyskem jsou neseny středně dlouhými, málo pevnými stonky. Nakvétá I-III. Velmi snadno a hojně pěstovaný střevíčník temperovaných až až studených skleníků, s dobrou produkcí barevně nevýrazných, ale stále oblíbených květů.
Foto
12-Paph. Leeanum
Velikostí a zbarvením květů dosti variabilní primární hybrid. Poměrně úzké a dosti dlouhé listy, měřící 20-30x3 až 4,5cm, jsou bez kresby, svěže zelené. Menší až středně velké květy na delších, rovných a pevných stoncích mají bílý horní sepal, zdobený červenohnědými tečkami, nejhustšími v jeho středu. Petaly a pysk jsou olivově hnědozelené. Tento starý hybrid má výhodnou dobu nakvétání, připadající do období na přelomu roku. Kultivace v temperovaných až chladných podmínkách patří k pěstitelsky velmi vděčným formám.
Foto Foto
13-Paphiopedilum Maudie
Nepříliš robustní, kompaktní rostliny s poměrně krátkými, bělavě mramorovanými listy, měřící 12-16x5-6cm. Květy s bílým, zeleně pruhovaným horním sepalem, téměř vodorovnými petaly s drobnými bradavkami pouze na horních okrajích a zeleným pyskem. Jsou neseny 20-25 i více cm dlouhými, přímými stonky. Největší produkce květů spadá do pozdního jara a podzimu, i když jednotlivé květy se objevují po celý rok. Po dokončení růstu vykvétá každá listová růžice a právě tato vlastnost přináší vysokou produkci květů. Paph.Maudie je typický představitel teplodomých střevičníků, vyžadující v letních měsících silně stínění a vysokou vzdušnou vlhkost.
Foto
14-Paph. Nitens.
Starý jednoduchý, vitální a vzrůsný hybrid. Dlouhé a úzké jednobarevné listy jsou podobné jako u Lathamianum. Středně velké lesklé květy mají protáhlý horní sepal, zbarvený hnědozeleně s rozplývavými tečkami a okrově nazelenalé až nahnědlé petaly a pysk. Středně dlouhé stonky nejsou zcela vzpřímené. Kvete v zimních měsících. Dobře roste v chladných až temperovaných podmínkách.
Foto
15-Paph. Oenanthum
Poměrně dlouholistý hybrid s nejasnou kresbou na úzkých čepelích. Menší až středně velké květy na rovných stoncích mají horní sepal, zdobený nejasnými podélnými pruhy a tečkami. Základní barva je nazelenalá a tečky jsou hnědavé. Pysk a petaly jsou olivově nahnědlé. Kvete na podzim. Velmi nenáročný a snadno vykvétající starý hybrid. Tvar a zbarvení květů nejsou nejlepší.
Foto
16-Paphiopedilum Sant Albans
Kompaktní hybrid s širokými a krátkými, nepříliš výrazně mramorovými listy. Tmavě mahagonově načervenalé lesklé květy mají široce okrouhlý horní sepal a jsou neseny krátkými stonky. Vykvétá nepravidelně v letních měsících. Nejlépe prospívá v temperovaných podmínkách. Velmi dobře roste a odnožuje, ale produkce květu je nízká. Při letním vykvétání je nutné silně stínit v době, kdy se poupě objeví v listové růžici. Vyšší osvit způsobuje zaschnutí poupěte.
Foto Zpět
