Texty

Množení orchidejí

Množení orchidejí
Vegetativně namnožené rostliny mají stejný genotyp a fenotyp .Klasické způsoby vegetativního množení jsou pomalé. Generativním množením může vzniknout zcela nový genotyp i fenotyp a lze jím namnožit rostliny velice rychle. Vegetativní množení nečiní potíže u sympodiálně rostoucích orchidejí. U monopodiálně rostoucích druhů, pokud nedělají boční rostliny (Phalaenopsis) je obtížné až nemožné. Trsovité druhy dělíme na menší části řezem nebo roztrháním. U málo větvených druhů (Cattleya) odřezáváme mladší část rostliny a zbylé zadní pahlízy vyraší se spících oček. Na starých bezlistých pahlízách, které jsou v hluboké dormaci podnítíme umístěním do uzavřených igelitových sáčků s čerstvým vlhkým rašeliníkem.
Mnohočlenné dlouhé pahlízy (Dendrobium) je možné rozřezat na jednotlivé kousky a umístit do uzavřeného prostoru s vysokou vlhkostí. Tam spící očka jednotlivých internodii pahlízy vyraší a vytvoří mladé rostliny.
Některé druhy produkují mladé rostliny na konci květních stonků (Phalaenopsis) nebo na vrcholu starých pahlíz (Dendrobium) Nové rostliny po vytvoření kořenů odlomíme a samostatně pěstujeme.
Generativní množení je možné třemi způsoby – výsev semene k matečným rostlinám symbiotickou a asymbiotickou metodou. Výsev semene k matečným rostlinám je možný pouze v případě ,že substrát obsahuje symbiotickou houbu. V praxi byly získány nejlepší výsledky u rodu Paphiopedilum , ale i tam je tento způsob neefektivní a dostaneme jím jen nepatrné množství rostlin. První umělé hybridy byly však vypěstovány pouze touto cestou. Výsev symbiotický je rovněž opuštěn. Z kořenů orchidejí se nejdříve izoluje čistá kultura houby a k ní se vysévají semena orchidejí. Houba pomůže semenům vyklíčit a dát vznik semenáčům, ale často se zvrtne v parazita a klíčící semena zničí. Také tento způsob je historickou etapou a v dnešní praxi není již používán. Symbiotický výsev.
Princip asymbiotického způsobu množení orchidejí spočívá v poznatku , že houbu ,která pomáhá při klíčení semen a výživě semenáčků lze nahradit různými chemickými látkami. Byla vyvinuta živná media , která umožňují velké části orchidejí normální vyklíčení semen a růst semenáčů. Tato media obsahují látky anorganické a organické , k jejich zpevnění se používá agar. Anorganická složka živných půd obsahuje základní biogenní prvky ve formě solí a často i soubor stopových prvků. Z organických látek má hlavní výživnou hodnotu cukr , jako přísady se ještě do půd dávají biokatalyzátory , hlavně ze skupiny B vitamínů. Kromě toho byly s úspěchem vyzkoušeny půdy s příměsí organických látek. Jako je kokosové mléko,ananasová a rajčatová šťáva, banány, míza z břízy nebo ořešáku, výtažky z travin, albuminy, kvasniční autolyzát a dokonce dokonce emulze z ryb.Ve všech těchto přísadách jsou látky které biokatalicky nebo stimulačně i výživně podporují klíčení semen orchidejí.

Jak rostou
V přírodě rostou dvě třetiny orchidejí epifyticky, tedy na kmenech, větvích stromů či keřů, kterých se přidržují kořeny. Na rozdíl od parazitů, za které bývají často mylně považovány, však kořeny nevnikají do tkání hostitele. Orchideje získávají živiny s prachu, opadlých listů, detritu vynášeného do korun stromů mravenci a dešťové vody. Patří tedy k nejskromnějším rostlinám na zemi. Je to cesta, kterou zaplatily za to, že unikly konkurenci ostatních „obyčejných“ rostlin v podrostu a navíc „dosáhly“ na sluníčko.
Zpět