Základní informace pro začátečníky, kteří se chtějí pokusit o pěstování orchidejí v bytě.
1.Než si opatříte první rostliny, osvojte si základní vědomosti o orchidejích a jejich pěstování od zkušenějších pěstitelů, z odborné literatury nebo z přednášek v orchideářských klubech. Jen tak zabráníte tomu, aby nadšení a naděje, které jste si přinesli třeba z výstavy orchidejí, se záhy nezměnily v trpké zklamání.
2.Hlavní faktory úspěšné kultury orchidejí jsou : světlo, vhodné teploty a jejich změny
během dne a běhen roku a přiměřená zálivka. Nejdostupnějším zdrojem světla je světlo sluneční. V bytech má však potřebnou intenzitu jen do vzdálenosti 60, maximálně 100cm od okna. Nejvhodnější jsou okna na východ nebo na západ, jižní okna vyžadují zpravidla na ochranu před nadměrným vzrůstem teplot v létě přistínění. Na severních oknech je možno dosáhnout úspěch jen u omezeného počtu rostlin s malými nároky na světlo. Pěstování pod umělým osvětlením je možné, ale je obtížnější, nákladnější a může dobře vyhovět jen nepříliš velkým a na světlo méně náročným druhům.
Teplotní nároky orchidejí vyplívají z klimatických podmínek jejich původních nalezišť. Zhruba lze rostliny podle nich rozdělit na teplotně nejnáročnější, které se označují jako teplé ( s vhodnými denními teplotami celoročně 20-29°C , na temperované (denní teploty v létě 18-24°C , v zimě 15-20°C) a chladné (denní teploty v létě 16-24°C, v zimě 13-16°C) Pro dobrý růst a násadu květů je důležité, aby noční teploty byly u všech tří typů o 3-6°C nižší než denní. Oproti běžným představám laiku, jsou teploty dnešních obytných prostor celoročně vyhovující i pro pěstování těch teplotně nejnáročnějších orchidejí ve volné kultuře na okenním parapetu. Pro temperované a chladné typy jsou však zimní a noční teploty většiny bytů příliš vysoké. V takových případech pomůže někdy umístění rostlin v bezprostřední blízkosti oken, kde bývají teploty poněkud nižší. Lépe vyhovují dostatečně osvětlené a méně vytápěné neobytné prostory( chodby, schodiště)
Zálivka závisí na mnoha vnějších vlivech a není proto možné pro ni předepsat obecně platná pravidla. Rostliny nemají být ani trvale mokré, ani dlouhodobě suché. Výjimku, zde tvoří jen ty, které mají v zimě výraznou dobu sucha. Substrát je třeba zalévat jen tolik a tak často, aby mohl opět během jednoho , nejlépe tří dnů téměř úplně vyschnout. Pamatujte vždy, že příliš štědrá zálivka zničí rostliny rychleji a spolehlivěji než poněkud skoupá. Vhodnější je měkká voda než tvrdá, voda o teplotě místnosti než studená přímo z vodovodu.
3. Relativní vlhkost vzduchu je v bytech poněkud nižší než na přírodních nalezištích většiny orchidejí. Zejména je obtížné napodobit noční vzestupy relativní vlhkosti až na 100%, které jsou v přírodě běžné, a těžké je také pěstovat rostliny z trvale vlhkých a chladných mlžných horských lesů. Mnoho z běžně dostupných orchidejí lze však pěstovat i volně na okenním parapetu. Nižší vlhkost omezí sice poněkud jejich vitalitu, ale je dobrou prevencí bakteriálních a houbových nemocí. Větráním a cirkulací vzduchu je třeba předcházet opačnému extrému –trvale příliš vysoké vzdušné vlhkosti, které může podporovat mikrobiální choroby.
4. Nezačínejte rostlinami, které vám přivede do cesty náhoda nebo které zaujmou jen svým vzhledem. Vybírejte si takové, kterým můžete poskytnout potřebné rozmezí teplot a intenzitu osvětlení. S jistou přizpůsobivostí rostlin můžete počítat, do jisté míry můžete naopak přizpůsobit své podmínky. Ovšem chladnomilné rostliny vám v přetopených bytech nepokvetou, teplomilné v chladných prostorách časem zajdou.Pro začátek jsou nejvhodnější hybridy rodu Cattleya a Phalaenopsis.
5.Zvolit vhodné podmínky můžete bez dlouhého a náročného experimentování jen u správně určených a pojmenovaných rostlin. Jak pěstovat „nějakou“ orchideu vám neporadí ani zkušený pěstitel, ani sebepodrobnější literatura. Proto získávejte pokud možno správně a spolehlivě určené a pojmenované rostliny, neztrácejte a nepřehazujte jejich jmenovky při přesazování, nekomolte jejich jména při přepisování.
6.Volba vhodných rostlin pro vaše podmínky a přizpůsobení podmínek zvoleným rostlinám předpokládá i exaktnější sledování základních faktorů. V prostoru rostlin je proto třeba mít teploměr, nejlépe maximo-minimální. Ten vám zaznamená důležitá noční minima teplot, které sotva budete měřit přímo a také jiné výkyvy teplot, které uniknou vaší pozornosti a mohou právě být neznámou příčinou neúspěchů.
7.Ověřujte si své metody konzultací s odborníky i studiem literatury. Všechny informace však přijímejte kriticky, protože žádný způsob nemá univerzální platnost. Co je vhodné pro skleníky, nevyhovuje vždy pro pěstování v bytech a také na parapetu je třeba rostliny pěstovat jinak než v okenní či pokojové vitríně. Správnou odpověď na vhodnost či nevhodnost vašich postupů vám mohou dát jedině rostliny samy tím jak rostou a kvetou. Zaznamenávejte si teploty, použitý substrát, způsob a frekvenci hnojení a sledujte pozorně, jak se to vše projevuje na dobrém či špatném stavu rostlin.
8.Nevěřte, že existuje universální a zaručené „tajemství úspěchu“ a nehledejte ani ten jediný a pro všechny nejlepší substrát, hnojivo či jiný elixír orchideového života. Jsou jistě postupy a prostředky nevhodné, kterých je třeba se vystříhat. Ale i ty vhodné se osvědčí jen ve schopných a zasvěcených rukou. Je někdy skutečně obtížné zjistit, proč vám určitá rostlina nejde a nejde, zatímco jinému roste jako zelí. Ale právě v hledání takových neznámých příčin neúspěchu a jejich odstraňování je nejen cesta k úspěšnému pěstování orchidejí ale i jejich kouzlo.
Zpravodaj1985
